Projekt SPOLU nabízí studentům psychologie a medicíny dobrovolnickou praxi ve vybraných psychiatrických zařízeních po celé ČR. Zpravidla se jedná o minimálně jednosemestrální dobrovolnou činnost. Studenti docházejí na konkrétní oddělení, kde zodpovídají za vedení některé z nabízených aktivit (viz záložka Týmy), po jejichž ukončení vypracovávají zápis určený zdravotnickému personálu. Standardem je přitom dodržování etických principů mlčenlivosti, anonymity klientů a podobně (více viz Etický kodex Projektu SPOLU). Případné nejasnosti je možné konzultovat na pravidelných supervizích zajišťovaných psychology či psychiatry nebo intervizních setkáních týmů SPOLařů.
Na psychiatrických odděleních či v zařízeních sociální péče pro lidi s duševními nemocemi zajišťujeme týdně několik volnočasových aktivit. Studenti zapojení v Projektu ve svém volném čase dobrovolně dochází týdně či ob týden po dobu minimálně jednoho semestru do vybraných zařízení a zajišťují skupinám klientů ve dvojicích rozmanitý volnočasový program: výtvarné aktivity, dramatické vyžití, kognitivní trénink, tanečně-pohybové či hudební aktivity a mnoho dalšího:
Na začátku hodiny se dobrovolníci seznámí s (nově příchozími) účastníky a zajímají se, jak se jim dařilo za tu dobu, co se neviděli. Většina průběhu setkání je naplněna aktivitami daného týmu, někdy více individuálními, jindy ve dvojicích či skupinkách, občas tvoří všichni účastníci společně, v těchto aktivitách si účastníci zkoušejí něco nového, osmělují se, interagují s druhými. Na konci setkání pak probíhá krátké shrnutí, co se v průběhu lekce dařilo, kde se naopak vyskytly problémy a jak se je podařilo překonat, případně jak by bylo možné výkon vylepšit. Studenti také velmi vítají nápady samotných pacientů, v čem by rádi při dalším setkání pokračovali.
Naši dobrovolníci se snaží kromě důkladného vedení dané činnosti také o vytváření příjemné atmosféry uvnitř skupiny. Jedním z našich záměrů je i to, aby se pacienti navzájem lépe poznali a byli schopni spolu v rámci činnosti spolupracovat.
V rámci druhého typu aktivit, tzv. KLINICKÉHO TÝMU, nabízí studenti svůj čas pro neformální individuální rozhovory.
V případě hospitalizace student zpravidla dochází nejdříve od druhého týdne pobytu na oddělení, a to dle přání pacienta jednou až dvakrát týdně. V případě setkávání mimo půdu nemocnice bývají setkání jednou či dvakrát za 14 dní po dobu předem stanovenou. Jednotlivé způsoby spolupráce se přizpůsobí dle požadavků na léčbu a stav pacienta.
Student může vybranému klientovi pomáhat přivyknout si na prostředí psychiatrického zařízení a být mu informovaným průvodcem v průběhu léčby, jindy naopak poskytuje podporu v podmínkách běžného života v návazné péči. Konkrétní způsob spolupráce se různí v závislosti na požadavcích a možnostech klienta – na půdě nemocnice lze například hrát stolní hry, rozšiřovat znalost cizího jazyka nebo si povídat, příkladem aktivit v klinickém týmu při zařízení sociální péče je společné sportování, návštěvy kulturní akce, ale i „obyčejné“ popovídání. Prostřednictvím kontaktu se studentem dochází u klienta také k vybudování a udržování podpůrného vztahu s druhým člověkem, udržování zdravého mezilidského kontaktu v náročné situaci hospitalizace, prevence sociálního stažení a urychlení úzdravného procesu.
K setkávání dochází striktně jen na půdě daného psychiatrického zařízení pouze po dobu trvání pacientovy hospitalizace, v případě následné péče vytváříme dohodu na místo a cíle setkávání, dobrovolník nenavštěvuje klienta v domácím prostředí. Student je vázán mlčenlivostí a ctí právo na soukromí pacienta, je vázán Etickým kodexem Projektu SPOLU. Obě strany mají právo (po konzultaci s ošetřujícím psychologem či jiným profesionálem zaštiťujícím aktivitu) spolupráci rozvázat.
Studenti v posledním, POMOCNÉM, TÝMU se pravidelně účastní komunitních režimových aktivit na vybraném psychiatrickém oddělení (edukačních skupin, individuálních nebo skupinových sezení s psychologem apod.) či jiných aktivit pořádaných daným zařízením. Podporují pacienty v plnění úkolů, vypracovávají zápisy a poskytují je zdravotnickému personálu. Důraz je v pomocném týmu kladen na observační schopnosti studentů, zejména na popis chování a výkonu účastníků. Studenti trénují profesní dovednosti a zároveň pomáhají s dokumentací tam, kde je to možné a žádané.
Studenti psychologie či medicíny získávají zejména odbornou praktickou zkušenost v jednotlivých psychiatrických zařízeních. Mohou se seznámit s chodem konkrétního oddělení, zjistit, jak psychologie funguje v praxi, i jak funguje multidisciplinární spolupráce v psychiatrické péči. Komunikace s pacienty a klienty nabízí vhled do interního světa lidí s duševními potížemi, následně i zvýšení empatie k této skupině osob; právě empatická komunikace je základem našich aktivit, dovedností kultivovanou zapojením v Projektu. Studenti se při aktivitách, které zajišťují, učí také odpovědnosti a etické citlivosti; případné pochybnosti i své dojmy mohou konzultovat na pravidelných intervizích a supervizích, které nabízejí mimo jiné právě konfrontaci perspektiv jednotlivých zúčastněných skupin.
Je potřeba být studentem psychologie či medicíny na některé z českých vysokých škol. Registrace probíhá přes Facebook, ve skupinách SPOLU-ČEKATELŮ v jednotlivých pobočkách najdeš další informace o tom, jak se stát aktivním dobrovolníkem, i informace o specifikách dané pobočky:
Informace k jednotlivým pobočkám se dozvíš také v záložce Působiště.
Projekt SPOLU nevyžaduje od studentů vybraných oborů žádné zvláštní zkušenosti nebo znalosti. Zásadní je motivace a prosociální osobnostní založení, časové možnosti, orientace v oblasti psychologie či psychiatrie i další dobrovolnické zkušenosti jsou pak výhodou pro určité pozice.
Možnosti zapojení do jednotlivých týmů se liší (např. dle ročníku studia, absolvovaných předmětů, předchozích zkušeností) v závislosti na podmínkách v jednotlivých psychiatrických zařízeních i pobočkách. Pro bližší informace klikněte na záložku Působiště, popř. se zeptejte ve facebookových skupiných nebo kontaktujte koordinátora pro dané město.