Podpořte nás Zapojte se

V rámci Projektu SPOLU zprostředkovávají profesionálové působící v psychiatrických zařízeních a zařízeních následné péče spolupráci studentů psychologie s pacienty či klienty. Zpravidla se jedná o minimálně jednosemestrální dobrovolnou činnost studentů, kteří dochází na určité oddělení pod odbornou supervizí psychologů či psychiatrů.

Studenti docházejí v domluvené frekvenci (zpravidla jednou týdně či ob týden) pravidelně s připraveným (obvykle hodinovým) volnočasovým podpůrným programem. Z každé aktivity vzniká zápis shrnující průběh aktivity a obsahující relevantní informace o průběhu práce s pacienty či klienty, který je zdravotnickému personálu k dispozici do druhého dne.

Dobrovolníci dodržují etické standardy práce (před vstupem na oddělení prochází několika školeními a zavazující se k dodržování Etického kodexu Projektu SPOLU), ctí mlčenlivost, řídí se zásadami bezpečnosti práce na pracovišti a po odděleních se zásadně pohybují viditelně označeni jmenovkou se jménem a logem Projektu SPOLU.

V rámci Projektu SPOLU aktuálně fungují následující tři týmy, lišící se obsahem práce i požadavky na předchozí zkušenosti:

1

Volnočasové týmy

Na psychiatrických odděleních či v zařízeních sociální péče pro lidi s duševními nemocemi zajišťujeme týdně několik volnočasových aktivit. Studenti zapojení v Projektu ve svém volném čase dobrovolně dochází týdně či ob týden po dobu minimálně jednoho semestru do vybraných zařízení a zajišťují skupinám klientů ve dvojicích rozmanitý volnočasový program: výtvarné aktivity, dramatické vyžití, kognitivní trénink, tanečně-pohybové či hudební aktivity a mnoho dalšího:

Na začátku hodiny se dobrovolníci seznámí s (nově příchozími) účastníky a zajímají se, jak se jim dařilo za tu dobu, co se neviděli. Většina průběhu setkání je naplněna aktivitami daného týmu, někdy více individuálními, jindy ve dvojicích či skupinkách, občas tvoří všichni účastníci společně, v těchto aktivitách si účastníci zkoušejí něco nového, osmělují se, interagují s druhými. Na konci setkání pak probíhá krátké shrnutí, co se v průběhu lekce dařilo, kde se naopak vyskytly problémy a jak se je podařilo překonat, případně jak by bylo možné výkon vylepšit. Studenti také velmi vítají nápady samotných pacientů, v čem by rádi při dalším setkání pokračovali.

Naši dobrovolníci se snaží kromě důkladného vedení dané činnosti také o vytváření příjemné atmosféry uvnitř skupiny. Jedním z našich záměrů je i to, aby se pacienti navzájem lépe poznali a byli schopni spolu v rámci činnosti spolupracovat.

2

Klinický tým

V rámci druhého typu aktivit, tzv. KLINICKÉHO TÝMU, nabízí studenti svůj čas pro neformální individuální rozhovory. 

V případě hospitalizace student zpravidla dochází nejdříve od druhého týdne pobytu na oddělení, a to dle přání pacienta jednou až dvakrát týdně. V případě setkávání mimo půdu nemocnice bývají setkání jednou či dvakrát za 14 dní po dobu předem stanovenou. Jednotlivé způsoby spolupráce se přizpůsobí dle požadavků na léčbu a stav pacienta.

Student může vybranému klientovi pomáhat přivyknout si na prostředí psychiatrického zařízení a být mu informovaným průvodcem v průběhu léčby, jindy naopak poskytuje podporu v podmínkách běžného života v návazné péči. Konkrétní způsob spolupráce se různí v závislosti na požadavcích a možnostech klienta – na půdě nemocnice lze například hrát stolní hry, rozšiřovat znalost cizího jazyka nebo si povídat, příkladem aktivit v klinickém týmu při zařízení sociální péče je společné sportování, návštěvy kulturní akce, ale i „obyčejné“ popovídání. Prostřednictvím kontaktu se studentem dochází u klienta také k vybudování a udržování podpůrného vztahu s druhým člověkem, udržování zdravého mezilidského kontaktu v náročné situaci hospitalizace, prevence sociálního stažení a urychlení úzdravného procesu.

K setkávání dochází striktně jen na půdě daného psychiatrického zařízení pouze po dobu trvání pacientovy hospitalizace, v případě následné péče vytváříme dohodu na místo a cíle setkávání, dobrovolník nenavštěvuje klienta v domácím prostředí. Student je vázán mlčenlivostí a ctí právo na soukromí pacienta, je vázán Etickým kodexem Projektu SPOLU. Obě strany mají právo (po konzultaci s ošetřujícím psychologem či jiným profesionálem zaštiťujícím aktivitu) spolupráci rozvázat.

3

Pomocný tým

Studenti v posledním, POMOCNÉM, TÝMU se pravidelně účastní komunitních režimových aktivit na vybraném psychiatrickém oddělení (edukačních skupin, individuálních nebo skupinových sezení s psychologem apod.) či jiných aktivit pořádaných daným zařízením. Podporují pacienty v plnění úkolů, vypracovávají zápisy a poskytují je zdravotnickému personálu. Důraz je v pomocném týmu kladen na observační schopnosti studentů, zejména na popis chování a výkonu účastníků. Studenti trénují profesní dovednosti a zároveň pomáhají s dokumentací tam, kde je to možné a žádané.

Naše aktivity by nebyly možné bez ochoty, nadšení a vstřícného přístupu personálu spolupracujících psychiatrických zařízení. Velice si ceníme pomoci, odborného dohledu a nezištné podpory, například ve formě pořádání pravidelných supervizí. Zdravotničtí profesionálové tím pomáhají SPOLUutvářet novou generaci mladých psychologů a psychologicky gramotných psychiatrů či dalších lékařských odborností!

Profesionálové pomáhají:

  • probouzení aktivního zájmu o oblast duševního zdraví ve studentech,
  • motivaci studentů k teoretickému studiu,
  • propojování teorie s praxí, lepšímu pochopení jevů a souvislostí,
  • provázanosti péče o lidi s duševními obtížemi,
  • zvyšování kompetencí budoucí generace psychologů a lékařů,
  • rozšiřování možnosti trávení volného času hospitalizovaných či docházejících lidí s duševním onemocněním.

Děkujeme Vám!
 

Co Projekt SPOLU očekává od profesionálů?

Pro fungování Projektu na oddělení je klíčová role psychologa (popř. psychiatra či staniční sestry), který zprostředkuje kontakt studentů a pacientů či klientů. V rámci daného oddělení psycholog (lékař, sestra):

  • vybírá z nabízených aktivit Projektu SPOLU ty, které považuje za vhodné pro dané oddělení či zařízení,
  • domlouvá s koordinátorem časový harmonogram,
  • vybírá pro jednotlivé aktivity pacienty či klienty, kteří by z nabídky mohli profitovat,
  • působí jako supervizor pro zapojené studenty.

Při fungování Projektu na daném oddělení je prioritou, aby časová náročnost organizace pro profesionály byla co nejmenší.

Společným cílem Projektu SPOLU a zdravotnických profesionálů je poskytování co nejlepší péče hospitalizovaným pacientům.

Pracujete v některém z psychiatrických zařízení v ČR a zaujal Vás náš Projekt? Domníváte se, že by aktivity dobrovolníků SPOLU mohly být Vašim pacientům k užitku? Neváhejte nás kontaktovat! Rádi Vám Projekt SPOLU podrobněji představíme a prodiskutujeme možnosti spolupráce.